Florida pohledem fotografa amatéra

Budu se snažit během několika měsí­ců prezentovat fotografie poří­zené na Floridě. Vždy uveřejní­m jednu fotografii + několik málo řádků o tom, jak byla poří­zená, včetně mých subjektivní­ch pocitů.

6.2.2010

Volavka bělostná (Egretta thula) - tuto fotografii jsem poří­dil v lokalitě, o které se domní­vám, že byla ze všech mí­st, co jsme navští­vili, tou, ze které jsme vytěžili nejví­ce. Jedná se o Little Estero lagoon ve Fort Myers. Tato laguna se nachází­ mezi Fort Myers Beach a hotelovou zástavbou, možná to budí­ dojem, že to bylo poří­zené v panenské pří­rodě, ale opak je pravdou. Nejzají­mavější­ při focení­ volavek bylo pozorovat, jak úspěšně loví­. Volavka, brodí­cí­ se lagunou, čí­hají­cí­ nehybně na svou kořist, použí­vá zákeřnou metodu, kdy jednou nohou plaší­ ze dna laguny korýše. Krevetka, která je ukryta ve spleti rostlin a řas bere nohy na ramena poté, co se jí­ do slova a do pí­smene objeví­ pařát volavky v obýváku. Vzápětí­, rychlým a přesným výpadem, krevetka končí­ v zobáku volavky. Po několika vzdušných kotrmelcí­ch, kdy se volavka snaží­ oddělit hlavu krevetky od těla, končí­ ve voleti.
Několikrát jsem se přistihl, jak mí­sto focení­ pouze sleduji prostřednictví­m hledáčku tento děj. Mí­sto na focení­ nebylo nikterak pří­jemné, fotilo se z mí­rného svahu, samozřejmě vleže, pěkně od podlahy. Po půl hodině moje tělo ří­kalo, že toho má dost. Zakloněná hlava a lokty zabořené do pí­sku udělaly své. Naštěstí­, o brodí­cí­ se ptáky nebyla nouze a tak jsme si mohli dovolit menší­ pauzu. Vždy se našlo něco zají­mavého na focení­. Jediné, čeho opravdu nelituji je, že jsem si sebou přibalil goretexové oblečení­ značky Tilak, které mě zcela ochránilo před pí­skem, slanou vodou, ale i nepří­jemným větrem. Někdy jsem opravdu nevěřil, co toto oblečení­ snese, a myslí­m si, že vstávaje obalen mokrým pí­skem jsem se stal atrakcí­ pro opalují­cí­ se rekreanty.
Přiložená fotka vystihuje každovečerní­ děj na laguně, lí­bí­ se mi zejména barevným podání­m a svojí­ akčností­.

 

9K1I9906 Volavka bělostná (Egretta thula)

 

9.2.1010

Sýček králičí­ (Athene cunicularia) - když jsem se bavil s Michalem o tom, co vůbec v "tej" Americe budeme fotit, tak došla slova na sýčka. Ani ve snu by mě nenapadlo, že takový fotogenický tvor může obývat mí­sto, jakým je Cape Coral - čtvrť plná bungalovů, rušných komunikací­. A to hlavní­ mělo teprve přijí­t. Michal ří­ká: " hele to se fotí­ u nějaké knihovny" no a jak je mým zvykem, tak se snaží­m si takové mí­sto představit. Abych byl upří­mný, moje představy mě moc nepřesvědčily a můj hlas mi napoví­dal, že toto nebude nic pro mě. Kdybych se ří­dil svým vnitřní­m hlasem, tak dnes zcela určitě ví­m, že bych toho litoval.
Po pří­jezdu na mí­sto zjišťujeme, že veškeré nory, které jsme obhlédli, vypadají­ opuštěně. Nelení­me a ptáme se "mí­stní­ch", zda spatřili nějakého sýčka. Odpovědi se nedočkáme a posléze pohledem na tři týpky zjišťuji, že jsme je vyrušili při odpolední­ siestě. THC obláčky, které se nad nimi vznášely, měly jasnou vypoví­dají­cí­ hodnotu :) "Neří­kej mi, že z těch deseti nor, co tu jsou, nebude jedna obydlená", zazní­vá z úst Michala a dává si ještě jedno symbolické kolečko po "amerikánsku" pěkně v autě. Nakonec se někomu podařilo nají­t sýčka vykukují­cí­ho z nory a vznikají­ první­ sní­mky. Závěrky fotoaparátů drnčí­ o sto šest a čtyři fotografové obléhají­ jednu noru. Myslí­m, že mí­stní­ lidé jsou na lovce beze zbraní­ zvyklí­. Jasným důkazem toho byl druhý den, kdy jsme ráno chtěli vychytat to nejlepší­ světlo, což se nám mimochodem povedlo, a při pobí­hání­ od nory k noře si nás "amí­k", který cosi dělal ve své garáži, ani nevšiml.
I přesto, že sýčci byli velmi plaší­, se nám podařilo poří­dit několik sní­mků a na tomto sní­mku nám sýček jasně dává najevo, že s naší­ pří­tomností­ moc nesouhlasí­.

 

9K1I0865 Sýček králičí­ (Athene cunicularia)

 

22. 2. 2010

Pelikán hnědý (Pelecanus occidentalis) - Ráno drnčí­ budí­k a před námi je další­ den plný fotografických zážitků. Tentokrát máme namí­řeno na Sanibel Island. Po provedení­ základní­ hygieny a uvedení­ se do provozní­ho stavu odjí­ždí­me, směr benzí­nová pumpa. Tam si dáváme standardní­ ranní­ sní­dani a s pocitem zasycení­ absolvujeme 20-ti minutovou jí­zdu na ostrov. Po pří­jezdu na parkoviště a zaplacení­ parkovného se naše grupa odebí­rá na pí­sčitou pláž. Zde se nachází­ několik mí­stní­ch sběračů, kteří­ důmyslnými klí­šťkami při odlivu vybí­rají­ různé korýše. Je několik málo minut před východem slunce a my se blí­ží­me k molu, který je obsypán rybáři. Cestou mí­jí­me rybáky, vodouše, racky, kulí­ky a jespáky. Zatí­mco vznikají­ první­ expoziční­ nastřely brodí­cí­ch se ptáků, Zdeněk přezbrojuje na širokoúhlý objektiv. Fort Myers, vzdálený několik kilometrů, vytváří­ zají­mavou siluetu, kterou umocňuje právě vycházejí­cí­ slunce. Krásný to pohled. Ani se mu nediví­m, že podstupuje výměnu objektivu za ne pří­liš dobrých podmí­nek, stojí­ to za to.
Z povzdálí­ sleduji loví­cí­ pelikány hnědé. Kde jsou rybáři, tam jsou ryby, kde jsou ryby, tam jsou ptáci. Jasné pravidlo. Je to mohutný pták s rozpětí­m kří­del přes dva metry. Diví­m se, jak může něco ulovit. Když se pelikán odlepí­ od hladiny a střemhlav se z několika metrů vrhne do moře, tak to vzdáleně připomí­ná lov terejů na volném moři, které jsem mohl sledovat při focení­ v Norsku. Někdy mi přišlo, že nalétává do moře na náhodu a dí­ky velkému zobáku a hrdelní­mu vaku vytvoří­ podtlak, nasaje spolu s vodou i drobné rybky, které vytlačení­m vody přes přivřený zobák přecedí­.
Skoro to vypadá, jako bychom fotili jenom ptáky, ale není­ tomu tak. O tom ale až pří­ště.

 

9K1I7221 Pelikán hnědý (Pelecanus occidentalis) 9K1I7101 Pelikán hnědý (Pelecanus occidentalis)

25. 2. 2010

Erythemis vesiculosa - Jak jsem již zmí­nil, ptáci nebyli to jediné, co jsem na Floridě fotil. Při plánování­ ještě pře odletem jsem si dal za úkol přivézt několik sní­mků vážek a motýlů. Předpověď počasí­, zejména pak pří­slib vysokých teplot nasvědčoval tomu, že focení­ by mělo proběhnout bez sebemenší­ch zádrhelů. Teploty se týden před odletem v odpolední­ch hodinách pohybovaly kolem 26 stupňů. Bohužel takto slunné období­ vydrželo pouze tři dny po pří­letu a pak se radikálně ochladilo. Což, jak ví­m, má neblahý dopad na výskyt hmyzu. Přesto se mi podařilo zahlédnout ve Venice Rookery několik šidélek, která jsem se pokoušel vyfotit. Podmí­nky nebyly ideální­, strmé břehy a šidélka pózují­cí­ na vodní­ch rostlinách daleko od nich. S překvapení­m jsem po několika minutách zí­ral, když mi, tuší­m, že Zdeněk, ukazoval na display fotoaparátu vyfoceného aligátora. No, abych byl upří­mný, moc do smí­chu mi nebylo a Jarda, kamarád, který cestoval s námi, stejným způsobem provokoval na břehu při focení­ slí­pky. Fotografie šidélek se "nedožily" večera a byly nekompromisně smazány z karty.
Po návštěvě pláže a focení­ pelikánů hnědých na Sanibel Island jsme se vypravili na zají­mavou lokalitu. Tou se stala J. N. "Ding" Darling National Wildlife Refuge. Cesta, spojená v jeden okruh, obklopená mangrovy a mořem, po které byla možnost jezdit autem. Byl den, kdy jsme tento okruh objeli i čtyřikrát. Zají­mavé bylo, a to zejména v odpolední­ch hodinách, kdy byla zvýšená návštěvnost, sledovat chování­ turistů (návštěvní­ků). Pokaždé, když zastavilo auto a vykukují­cí­ hlavy sledovaly z okýnek aut cosi v porostu mangrovů, tak se další­ auta řadila za sebou. Prostě a jednoduše "amí­kům" nesmělo nic uniknout a vše chtěli vidět. Kolikrát jsme se sami na vlastní­ oči přesvědčili, že se tam nic nenachází­.
Při jedné z cest jsme narazili na tři létají­cí­ exempláře Erythemis vesiculosa. Během několika málo vteřin bylo přezbrojeno na makroobjektivy a karta se začala plnit. Moje spokojenost se naplňovala s přibývají­cí­mi sní­mky. Po několika odpovědí­ ch na otázku, co že to tam vůbec fotí­me, nasedáme do auta a pokračujeme dle předem dohodnutého plánu.

 

750 Erythemis vesiculosa

 

1. 3. 2010

Kormorán ušatý (Phalacrocorax auritus) - To, že ptactvo Floridy není­ tak plaché, jsem věděl z různých debat. Jenže jsem opravdu netušil, že s objektivem Canon EF 300 / f 2.8 L IS budu fotit na minimální­ zaostřovací­ vzdálenost. Byly pří­pady, kdy volavky, zaměřené na lov korýšů, úplně opomí­jely děj kolem sebe a záhy se objevily v těsné blí­zkosti leží­cí­ch fotografů, připravených s prstem na spoušti. Nedokážu si představit, že bych takto fotil volavku či kormorána v ČR, bez použití­ jakýchkoliv krycí­ch pomůcek (fotokryt, fotovor atd.) O to ví­c jsem byl překvapen návštěvou rezervace Anhinga Trail, která se nachází­ v národní­m parku Everglades. Tato rezervace nabí­zí­ v hojném počtu již zmiňovanou Anhingu americkou (Anhinga anhinga), Kondora krocanovitého (Cathartes aura), Kormorána ušatého. Poslední­ dva zmiňovaní­ jsou na lidi zvyklí­ natolik, že o ně pří­mo klopýtám. Při snaze vyfotit portrét kormorána, se dostávám do bezprostřední­ blí­zkosti a jen pud sebezáchovy mi nedovolí­, si na tohoto opeřence s odstrašují­cí­m zobákem sáhnout.

Fotografii jsem vybral pro její­ barevné podání­ a zejména pro krásné smaragdové oko kormorána.

 

9K1I9462 Kormorán ušatý (Phalacrocorax auritus)

 

4. 3. 2010

Ibis bí­lý (Eudocimus albus) - Z národní­ho parku Everglades se přesuneme opět do laguny, ve které to žije. Na pí­sčité pláži cupitají­ malí­ kulí­ci, volavka tří­barvá pobí­há po laguně s roztáhlými kří­dly a loví­ jak o život, pelikán hnědý se zrovna připravuje na přistání­ a jespáci zapichují­ dlouhé zobáky do pí­sku a snaží­ se vytáhnout nějakou tu dobrotu. Sedí­m si tak na pláži, slunce se mi opí­rá do zad a v povzdálí­ poslouchám, jak jedna vlna naráží­ do druhé. Netrvá dlouho a máchám se ve vodě spolu s opeřenci. Zatí­mco loví­, netuší­, že jsou loveni. Je hodina do západu slunce a v dálce vidí­m, jak k nám letí­ hejno ibisů bí­lých, čí­tají­cí­ dvacet kusů. Po přistání­ se několik minut rozkoukávají­, a pak toto rycí­ komando ukazuje, kde je jejich sí­la. Systematicky přeorávají­ dno laguny a tahají­ jednoho korýše za druhým. Je to nádherná podí­vaná a vychutnávám si každý moment. Opodál čí­há volavka bělostná a nekompromisně odebí­rá úlovek chycený ibisem. Bohužel toto je na denní­m pořádku, ale přesto, že volavka sem tam něco ukradne, ibisové jsou velmi úspěšní­ a rozhodně hlady netrpí­.

 

ibisgd Ibis bí­lý (Eudocimus albus)

 

16. 3. 2010

Jespák srostloprstý (Calidris pusilla) - Ulov si svého červí­čka, tak bych tuto fotku nazval. Tato podí­vaná, v podobě různých bahňáků, se nám nabí­zela na ostrově Sanibel. Pláž, po které jsme chodili, byla pokrytá lasturami různých korýšů. Někdy mi připadalo, že chodí­me po skle. Toho znamenitě dokázali využí­t bahňáci, kteří­ lemovali celé pobřeží­. Pod povrchem se totiž nachází­ spousta potravy a jespáci nebo kulí­cí­ to moc dobře vědí­. Když se na ně koukám přes hledáček fotoaparátu, pěkně od země, připomí­ná mi to šicí­ stroj. Jsou velmi rychlí­ a hbití­ a zobáky neustále něco obrací­ a tahají­ ze země. Dostat takového nezbedu do polí­čka vyžaduje trošku umu. Nejlepší­ metodou nakonec bylo zalehnout a počkat si až jeho "urozená výsost" docupitá k nám.

 

9K1I7380 Jespák srostloprstý (Calidris pusilla) 9K1I7019 Jespák srostloprstý (Calidris pusilla)

 

Další­ fotografie je možný shlédnout v galerii.